Sony Alpha A7R IV, kladivo na čarodějnice?

Publikoval on / 0 Komentáře

Před časem jsem zde na svém webu zveřejnil článek o přechodu na Sony a dojmech po téměř roce využívání. Pokud jste ještě nestihli přečíst nebo vám článek unikl, určitě mrkněte zde.

Snažím se, abych aktuální články psal až po nějaké době s chladnou hlavou. Až opadne nadšení, euforie a obsah bude mít větší nadhled. Nechám si alepoň čas více přemýšlet, projíždím zpětně fotky, abych si byl opravdu jistý obsahem. 

Není tajemstvím, že fotím na A7III a při pořizování foťáku jsem měl dilema, zda nepořídit Rkovou variantu. Ale vstupní investice při přechodu z jiného systému a značky je vždy dost vysoká. Navíc si člověk ze startu není 100% jistý, zda mu přechod opravdu sedne. 

Proto jsem před rokem zvolil Sony Alpha A7III i jako větší univerzál.  Rkové modely mě však hlodaly a hlodají čím dal tím víc a když jsem měl možnost testu a odzkoušení A7R IV, neváhal jsem ani minutu, sedl na vlak a s rodinou jel do Prahy na “výlet”. :)))) 

Předání bylo rychlé, čapl jsem foťák do tašky a hurá na vlak… trochu jsem nechápal, jak může být 60mpx fullframe tak malinký! Bez objektivu “skoro” stejně veliký jako A7III, ale mnohem lépe zpracovaný a funkcemi, výkonem neskutečná mrcha. 

ERGONOMIE, VELIKOST

Samozřejmě je krapet větší a hlavním zvětšením je grip, prostor pro baterku. Ta je ale naštěstí totožná s ostatními modely. Sonystům jistě zaplesalo srdíčko, protože se foťák drží lépe, je zda více prostoru pro úchop a větší ruce. Osobně mám s tím zvětšením malinko problém. A7III mi přijde akorát, tady už jsem to vnímal jako něco nového, “hrubšího”, ale je to o zvyku.

Co teda musím absolutně vypíchnout a pochválit, jsou čtyři, pro mne zásadní věci:

1 – tlačítka… nejsou tak zapuštěné, dobře se mačkají. Osobně s nimi mám občas problém na A7III skrze můj handicap, když mám mazat, přehrávat fotky. Tady jsou hezky vystouplé a je to fajn.

2 – joystick… pokud někomu vadil na A7III a jiných modelech, tady Sony vše doladilo. Joystick je více vroubkovaný, pěkně sedne na palec.

3 – aretace kolečka volby režimů a korekce expozice… tohle znám z Fuji. Hrozně fajn vychytávka, kdy si hezky “zamknete” kruhové voliče a nestane se, že si při reportáži nějakým zachycením nebo špatným pohybem rozladíte nastavení. Mám radost!

4 – hledáček… bože, konečně! 5,76mpx! Konečně skvělý hledáček do kterého je radost se koukat.

Celé tělo působí robustnějším dojmem. Je tuším i z jiného materiálu (jistý si nejsem).

Prostě je zde ta vyšší investice vidět na celkovém zpracování těla a ovládacích prvcích.

Samozřejmě se zde změnilo XY věcí. – konektory, dvířka, jejich utěsnění  a oproti mojí A7III a celkově třetí generaci mi přijde jako jiný foťák.

FOCENÍ, VÝHODY 60MPX, VELIKOST SOUBORŮ

Pro koho je Rkový model určený? Vyplatí se honba za pixely a foťák za 100tis? 

Krajina, velké tisky, fashion nebo? Upřímně nefotím na 100% ani jedno z témat a i tak jsem si foťák chtěl zkusit a otestovat jeho možnosti. Mám totiž pár věcí trochu jinak a mám mnohdy specifické potřeby fotografa skrze handicap. Co je pro někoho rozmarem a zbytečností je pro mne pomocí.

Už když jsem dřív zkoušel středoformát GFX50R, zjistil jsem, že se rezerva v rozlišení hodí. Ne proto, že čím více mpx, tím lepší fotka. Ale protože můžu využít danou rezervu a jít do většího ořezu, když se s vozíkem někam nedostanu nebo neunesu větší teleobjektiv. Například vše nad 135mm s f 1,8-2,8 je už těžší a musím si výběr objektivu dost rozmyslet s ohledem na váhu sestavy a zda to zvládnu.

Tohle je pro mne obrovská přidaná hodnota a pomoc. Při focení reportáže, detailů architektury nebo třeba sportu. Nedávno jsem fotil atletiku a umím si představit 135/2,8 v crop módu = 200mm s naprosto dostatečným rozlišením pro kvalitní data a světelností 2,8.

Níže dávám ukázku fotografie VS výřezu a detailu, jak moc lze zajít a přitom je výsledek stále dobrý.

I když tabulky a parametry ukazují skoro totožný dynamický rozsah jako na A7III, přijde mi to jiné.. možná proto, že jsou zde náročnější procesy, foťák “jinak přemýšlí, vypočítává”.

Důkazem “chytrosti” je i realtime tracking AF, který Sony začal dávat do 7RIV, A9II. Model A9 si funkci získal  po updatu firmwaru. 5.0.

Realtime tracking přidává další 2 proměnné, díky kterému je sledování objektu přesnější. Sony tuto funkci definuje takto: “Tato úchvatná nová schopnost využívá umělou inteligenci pro rozpoznávání a detekci objektů a zpracovává údaje o poloze očí v reálném čase. Výsledkem je zvýšení přesnosti, rychlosti a zlepšení výkonu sledování systému Eye AF. Fotoaparát nyní dokáže ve všech režimech autofokusu rozpoznat oči snímaného objektu (lidí, ale i zvířat) a aktivuje Eye AF při částečném zmáčknutí spouště. Je-li aktivovaný režim AF-C nebo AF-A, je možné zvolit oko (levé či pravé) jako ostřící bod. Je možné volit mezi funkcemi Auto / Right Eye / Left Eye a Switch Right / Left Eye a tyto funkce mohou být přiřazeny jako ‚custom function‘. Tato úžasná nová technologie zcela osvobozuje fotografa, který se tak může zcela soustředit na kompozici a plně důvěřovat, že zaostření na oko foceného objektu bude dokonalé.” 

O rychlost snímání, zápis se stará dvojice slotů UHS-II, takže se nemusíte bát, že by foťák ty veliké soubory nezvládl rychle zapsat na kartu. Samozřejmě je potřeba využívat rychlé karty, dle odvětví a stylu focení. Sony G nebo ty nejrychlejší z Lexar či Sandisk.

Osobně jsem slyšel chválu na SONY. Ty sice měly sice dříve nějaký problém, ale prý to poladili firmwarem. A také nejvyšší řada karet Lexar. 

Soubory jsou docela veliké a je potřeba počítat se zátěží pro počítač a úložiště. Pro představu na 64GB kartu nafotíte cca 500 nekomprim./1000 komprim. RAWŮ, ale na rovinu? Pokud si už někdo takový foťák koupí, musí s tím prostě počítat. Aneb, když si koupíš opici, musíš mít i na banány. 

A7R IV má i funkci pixelshift, kdy můžete udělat statický snímek přes 200mpx – zde se využívá speciální pohyb snímače. 

A asi je zde plno jiných vychytávek, ale vždy se snažím sepsat svůj pohled, co se mi líbí a co mi vyhovuje nebo ne. Co reálně využiju. Video třeba neřeším vůbec, takže to vždy přeskočím.

SHRNUTÍ, CHCI HO??

Pokud bych měl vše shrnout a říct si, zda byl celý test pro mne přínosem, tak odpovím jednoduše… Sony A7R IV je strašný foťák a nemám z toho vůbec radost! Protože je to tak dobrá mrcha, že jsem se rozhodl, že si na něj časem naspořím! I kdyby to trvalo dlouho. Myslím, že to pro mne má smysl.

PROČ A K ČEMU BYCH HO HLAVNĚ VYUŽIL, POZITIVA?

  • Rozlišení: nejen na opravdu velké tisky pro velké zakázky architektury, památek, ale především možnost crop režimu s dostatečnou rezervou rozlišení.
  • Hledáček 
  • Realtime AF: vzhledem k mým zdravotním trablům a realitě, že mi ruce ne vždy slouží na 100%, jsem opravdu rád za každou výhodu a komfort. Chci totiž odevzdat vždy dobrou práci.

CO MI NA Rku VADÍ A CO MRZÍ…

Moc toho není. Snad jen fakt, že je škoda, že Sony nemá možnost volby rozlišení při 100% rawu bez crop módu. Třeba jako Nikon. Možná je to jen strategické myšlení, aby každá řada měla své využití a přednosti. Ale přijde mi to jako velká škoda. Protože by bylo fajn mít A7R IV jako druhé tělo i na reportáže, ale fotit někde celý den do 60mpx je prostě masakr a někdy zbytečné.

S vyšším počtem megapixelů je taky potřeba počítat s horší citlivostí ISO.. kdy A7R IV uvádí maximální hodnotu “pouze” 32 000.

Je potřeba si taky uvědomit, že s vyšším rozlišením sice roste více detailů, ale také chyb a více práce třeba při retuši. Takže je potřeba vše před koupí promyslet. Na druhou stranu můžu říct, že pokud si umíte obhájit pořízení R modelu, nebudete litovat. 

Poděkování Sony CZ za možnost testu!

A7R IV zakoupíte třeba zde na Megapixel.cz

T.