Za tu dobu, co fotím na Sony jsem toho vyzkoušel už poměrně dost. Různé modely těl, objektivů, ale nejraději vzpomínám na své začátky. Na to, když jsem poprvé viděl kvalitu výstupu a byl nadšený z fotek, které jsem zrovna udělal na půjčenou A7III.  Uplynuly 3 roky, já jsem se posunul, technika se posunula a taky se posunulo moje vnímání. Život fotografa by neměl být jen o tom, jestli má nejnovější model foťáku, ty nejlepší objektivy, ale aby se mu dobře pracovalo, fotilo a to co dělá, aby dělal s radostí. Tak nějak to aktuálně mám nastaveno v sobě. 

Ale vraťme se zpět k tomu, proč jsem se rozhodl psát tento článek. V tomto roce, po dvouleté pauze se opět uskutečnil filmový festival dokumentárních a vědeckých filmů Academia Film Olomouc Festival, kde už nějaký ten rok fotím. Festival, který miluju a který je extrémně náročný na focení, ale i techniku. Ono se to totiž nezdá, ale téměř týden fotíte v docela nevyhovujících podmínkách za šera, tmy, atmosféru a ne vždy jde vše, jak si přejete. Proto jsem se trochu na poslední chvíli rozhodl, že si na tento festival půjčím a otestuju jako druhé tělo relativní novinku – A7IV. 

Možná si říkáte, proč zrovna tento model? Proč ne A9II nebo A1? Proč základní řadu? Důvod je celkem jednoduchý. Když tento model vyšel, bylo kolem něho docela hodně emocí. Zvýšená cena, pro někoho nic moc revoluce v pokroku. Ale pojďme být upřímní! Co chceme pořád zlepšovat, kam jít a čeho dosáhnout? Navíc Sony má docela dobrou strategií v tom, že každá řada je určena na něco jiného a v čem vyniká.

A7 – základní univerzál

A7R – rozlišení

A7S – video

A9 – reportáž, sport

A1 – ehmm, všechno dohromady, bájný jednorožec. 

A protože moc rád vzpomínám na Sony začátky s A7III, napadlo mě, že si tu 4ku vyzkouším právě na AFO. Chtěl jsem vyzkoušet ještě takové to klasické focení, nějaký portrét a tak. Ale bohužel jsem se už k tomu nedostal, protože mě schvátila nemoc. Na druhou stranu si říkám, co je extrémnější test, než fotit zrovna takový filmový festival, kde se vám střídá světlo, tma, tma, tma, lidí, hodně lidí, atmosféra, tma….:) 

Asi zde nebudu vypisovat všechny technikálie, parametry a pitvat to či ono. Že zde najdeme hybridní slot na CF/SD nebo kolik snímků udělá při elektronické vs manuální závěrce. 

Na tyto věci máme na internetu jiné borce, takže mě berte spíše s rezervou. Celý článek jsem napsal pohledem uživatele s tím, že se budu snažit  vypíchnout hlavní, klíčové vlastnosti a změny tohoto foťáku, které ve mne zanechaly stopu. Ač už budou pozitivní nebo naopak negativní.

Důvody proč bych si novou A7IV ne/pořídil:

Tělo 

Hallelujah! Tohle mi udělalo obrovskou radost. Protože už i zde je ergonomie nových 4gen., dražších modelů, takže se tělo drží v ruce velmi dobře, grip je dostatečně velký a nikde vám nelítá malíček. To mě trochu mrzí na A9.  Ostatně, nic co by se nedalo vyřešit L-Platem.
Jinak je tělo řešeno velmi dobře, tlačítka se dobře mačkají, jsou vypouklá a vše je příjemné. Tlačítka jsou až na pár drobných změn podobné modelům 4gen. Co asi oceňuji nejvíc – aretace rolleru, kde je korekce expozice. Šasí těla (pokud se nepletu) je udělané z nějakého recyklátu tuším a má super patinu. Co mě trochu zaráží je nové otvírání dvířek na paměťové karty. Do teď nedokážu říct, jestli ten větší zámek je lepší nebo naopak horší. Fakt nevím.

Displej

Za mě snad jediný přešlap vedle a velké AU. Naprosto chápu, pokud někdo natáčí videa, sám sebe a potřebuje vidět, jak mu to sluší a mít kontrolu. Případně, pokud někdo dříve fotil na Canon a má rád displej s tímto otáčením. Za mě prostě né! Daleko více mi vyhovuje starší typ displeje, který sice nejde různě naklánět a překlápět, ale celkem rychle si ho nakloníte bez toho, aniž byste kroutili různě do stran a displej byl na boku. Což při reportážním nebo street focení prostě ruší a jste okamžitě odhaleni. Tady jsem ještě řešil na kterou stranu teda otáčet a docela mě to otravovalo. 

Hledáček

Se oproti hledáčku z 7III znatelně zlepšil. Hledáček fotoaparátu Quad-VGA OLED s 37,3° zorným polem a vysokým očním bode 23 mm má přibližně 1,6× rozlišení hledáčku staršího bráchy A7III. Hledáček a jeho rozlišení bylo přitom velkou slabinou původního modelu. 

DR&Snímač&IBIS

Sony se pyšní tím, že foťák díky novému snímači (ale i procesoru) opět kousek překonal svého staršího bráchu a dynamický rozsah při větším rozlišení je zase o chlup lepší. Musím souhlasit. Když jsem fotky zpracovával a řešil jsem právě světlo, tma, kino, tahání ze stínů atd., výsledky mě mile překvapily. Rovněž by měl mít lepší podání barev. To ale nedokážu úplně stoprocentně potvrdit ani vyvrátit vzhledem k tomu, že vše upravuju. Foťák jako celek reaguje velmi svižně. I stabilizace se dočkala vylepšení a její hodnota je nyní 5,5 kroků.

AF na jedničku – respektive z A1

A to je prostě wow! možná bych řekl, že je to ta nejlepší věc na celém foťáku. Foťák ostří velmi rychle, přesně, real time a neměl jsem sebemenší problém zaostřit i v téměř 100% tmě. Řekl bych, že ostřil lépe než moje oči. 🙂

Menu

Je přepracované, barevné jako na S3 a chvilku jsem se bál, že s tím budu mít problém. Ale vůbec. Díky tomu, že vidím dále do submenu, přišlo mi to fajn a přehledné. Barvy mě nerušily a po nastavení oblíbených položek a rychlého menu máte stejně vystaráno. Tak jako vždy. 🙂

33mpx

Noooo… je to málo nebo moc? Toť otázka! Je to něco mezi klasikou a R modely. Přiznám se, že jsem nějakou dobu fotil na Sony 7RIV a až na nějaké výjimky mě velikost fotek při tak vysokém rozlišení po čase spíše vadila. 33 megapixelů mi přijde jako rozumný kompromis, který se dá ještě využít na případné ořezy a nezahltí vám to pevné disky a nezavaří počítač. Takže za mě moc milá hodnota. Navíc, pokud je dynamický rozsah a celkový výstup na tak dobré úrovni. Až se mi nechce věřit, že jde o entry level uni foťák v segmentu Sony bezzrcadel.

Pokud bych měl celou zkušenost zhodnotit a říct, jestli ten foťák stojí za to, tak určitě ano. A ano, nehledejme nic revolučního, ale na druhou stranu – pokud bychom tento foťák vzali a obrátili si o pár let zpátky, kdy vyšla 7III, Tak nás všichni budou mít na blázny, že máme nějaký top model od Sony. 

Takže za mě aktuálně poměr cena/výkon nejlepší co můžete koupit, pokud chcete nový foťák a fotíte cokoli. Svatby, architekturu, portréty, reportáže… na druhou stranu pozor! Stále to není A9 atd. a je potřeba na to myslet! Řeknu hned proč. Když jsem fotil jednu scénu, tak na A9 nemusím řešit který typ závěrky mám zrovna zvolený – automatický jedu na tichou. Tady jsem na to trochu zapomněl a narazil jsem právě na limit elektronické závěrky v podobě blikajících pruhů od světel. Naštěstí jsem si to pak uvědomil a přepl na mechanickou uzávěrku. Takže i když se tento foťák tváří, že je bůh převleku, stále má nějaké svoje limity (rolling shutter, banding) a pokud jej máte jako druhé tělo něčemu s vyšší rady, je na to potřeba myslet.

Taky musím konstatovat, že za celou dobu, cca 6 dnů intenzivního focení – i když jako druhé tělo – se mi nestalo, že by se foťák přehřál a něco se stalo. Narážím, na kauzu, která se objevila při vydání tohoto foťáku. 

Velké díky do Sony za spolupráci a půjčení.

Sony A7IV můžete zakoupit třeba na Megapixel ZDE

Takhle vysmátý jsem se Sony byl během AFO (foto skvělý Jenda Andreáš) a níže posílám pár fotek z festivalu.